Naše země získala po roce 1989 v rámci světového společenství statut jedné z nejvyspělejších postsovětských zemí. Jenže léta ubíhají a na místě je položit si otázku, kde jsme dnes.

Právní jistoty občanů této země vzaly za své, Společnost řídí právem silnějšího. Rovnost občanů před zákonem byla smazána. Předseda vlády si uděluje dotace do svých firem a orgány, které by měl střet zájmů řešit v lepším případě mlčí, v horším případě jdou premiérovi na ruku a veřejně jej obhajují schovávajíce hlavu do písku a tvrdíce, že neví, kdo je skutečným vlastníkem Agrofertu a dokonce se podivují nad tím, že by se o tyto informace měli zajímat. Že paní Dostálová, paní Benešová?

Nyní vyšlo najevo, že České dráhy od roku 2015 poslaly 112 milionů korun za reklamu soukromým novinám předsedy vlády, dříve ministra financí. A co další kauzy dosud nedořešené nebo zametené pod koberec. Dotace na linku na výrobu toustového chleba, dotace do luxusního sídla zvaného Čapí hnízdo, nedořešená reklama za stovky milionu korun na nedostavěném Čapáku, o které si firmy holdingu zkrátili zisk a tím i daně; dotace na půdu s nejasným vlastnictvím, výhody při výrobě bionafty, nepřátelské přebírání firem a následné sebevraždy původních vlastníků. A co zastavená daňová řízení případně vůbec nezahájená i když k nim daly podnět zahraniční finanční orgány. A včely milují premiérovu řepku a premiér miluje motýle.

Tohle je dnešní česká republika, kdysi jedna z nejlepších demokracií postkomunistické Evropy. S podporou komunistické strany a proruského prezidenta pod vedením trestně stíhaného premiéra jsme se stali banánovou republikou bez banánů.

Myslím, že tyto řádky jasně osvětlují můj krok stát se podporovatelem a příznivcem Pirátské strany.