Vracíme se ke kauze "koše", kde jsme při kontrole zakázek narazili na výrazné nesrovnalosti, nejen v cenách za identické výrobky.
Rozpětí cen košů od 22 do 41 tisíc Kč je tristní. Zajímavé je, že ceny se lišily dle zakázek. U té první, byly zdaleka nejlevnější, u poslední nejdražší. Některé koše byly dokonce objednány zcela mimo veřejnou zakázku pouze na objednávku. Celkově nás 26 kusů odpadkových košů na náměstí a pěší zóně vyšlo na více jak 860 000,- korun.
Opravdu jsme potřebovali umělecké kousky s tropickým dřevem? Zvláště když jejich oprava nebo náhrada bude opět problematická jako v kontroverzní zakázce na Nábřeží Maxipsa Fíka. Vzhledem k faktu, že realizační firma zanikla, vyvstává otázka, kdo bude tyto prvky opravovat nebo dodávat nové v případě potřeby.
V porovnání s mobiliářem (koše, stojany na kola, lavičky) běžně dostupným v internetových obchodech vychází mnohonásobně dráž, i když vzhledově se příliš neliší.
Dále ale z materiálů vyplývá, že rekonstrukce povrchů na Mírovém náměstí (tedy shodné stavební práce) byla rozdělena na několik menších zakázek. U těch cena ani jedné nepřesáhla 6 miliónů korun, což je hranice pro veřejné výběrové řízení. Zda to bylo účelové, posuďte sami.
Při zakázkách pod 6 milionů Kč se totiž nemusí vyhlašovat veřejné výběrové řízení, ale město poptá firmy dle vlastního výberu - v Kadani již léta jedny a ty samé. O transparentní a spravedlivé veřejné soutěži se tedy dá mluvit jen velmi těžko.
Tato praxe je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách i s městskou směrnicí na přidělování zakázek, ale holt kde není žalobce, není soudce.
Kromě toho je zde také velké množství víceprací a tedy vícenákladů, které i přes naše trvalé připomínky nemá zájem město lépe kontrolovat či omezit. Jinde se třeba osvědčilo omezit vícepráce ve smlouvách na maximálně 10% daného rozpočtu. Jak ale (ne)zná naše pracovní skupina pro vícepráce, zvolená Radou města, rozpočty těchto investičních akcí jsme si bohužel ověřili v rámci jednání zastupitelstva, kde se k tomu dotyční vyjádřili více než jasne: znalost rozpočtů kontrolovaných akcí nepovažují za důležitou.
Chápeme, že celá plocha náměstí se nedá rekonstruovat najednou, ale nevyšlo by mnoho prací a prvků mnohem levněji, pokud by se investice rozdělila jen na dvě zakázky? Ušetřilo by se nejen na zpracování projektové dokumentace, ale zcela jistě i na mobiliáři, zvláště pokud by se použil běžně dostupný a vkusný prvek.
Jedná se o velmi nehospodárný přístup a utrácení peněz, které by se daly využít účelněji. Stále namítáme, že například podpora sportu dětí v Kadani je nedostatečná. Odpověď je, že peněz je málo. Při tomto stylu hospodaření, není divu.