Poslední srpnový týden mé plavecké srdce zajásalo, protože jsem snad poprvé za svůj několika dekádový život viděla na kadaňském koupališti lajny.

Od mládí jsem plavec, lektor a trenér plavání, plavu minimálně 1x týdně celoročně, založila jsem tu plavecké centrum pro děti a vše kolem tohoto zdraví prospěšného pohybu ve vodě mě zajímá.

Už před 25 lety jsem byla jedna z mnoha, kteří volali po krytém bazénu v Kadani, ale bohužel se ho (i když v trochu ořezaném provedení) dožijí až skoro moje vnoučata :(.

Svou plaveckou potřebu jsme si s celou rodinou v průběhu času přizpůsobili a léta využíváme kryté bazény v okolí a troufám si říci, že znám i většinu bazénů v celé republice, protože i na našich cestách nám voda nesmí chybět.

Téměř všude jsou lajny samozřejmostí, protože plavcům opravdu pomáhají „držet směr“ a tedy i správnou techniku plavání a všem návštěvníkům provozu umožňují se vhodně „zařadit“ (není výjimkou, že jsou v bazénech 2-4 „rychlostní“ kategorie v jednotlivých drahách).

Že se pak do sportovního zařízení „vejde“ více lidí je výhodou provozovatele a spokojenost zákazníků ve srovnání s kličkováním a vyhýbáním se na jednom širokém poli je jistě pochopitelná i pro absolutního neplavce.

Škoda zmiňovat, kolikrát mi za ta léta skočil někdo na hlavu nebo holt dostal ránu při mém záběru paží, protože zde prostě dochází k míchání plavců a těch druhých. Ta jedna ubohá guma s tvrdými bójkami, která se snažila poslední roky aspoň na večerní plavání rozdělit plochu, byla spíš k vzteku a ublížení a stejně její smysl většina návštěvníků i přes cool nápisy nepochopila. Několik let se snažím toto vysvětlit vedení našeho koupaliště a opakovaně jsem prosila o pořízení těchto „lajn“.

Argumentací proti byly od „omezování ostatních návštěvníků“ (rozuměj zřejmě „svátečních“ plavců nebo snad rodin s dětmi?, přes udržení „charakteru plovárny“ přes náročnost instalace až po to, že kvůli jednomu zákazníkovi (tedy zřejmě jen já mám ve městě tento názor? – nebo ho holt jen jediná sděluji nahlas:) to přece nestojí za to.

I v souvislosti se zastřešením bazénu je přece pochopitelné, že by si místní návštěvníci měli zvykat na to, že poslední 50m bazén široko daleko prostě budou plavci využívat čím dál tím více. Myslím, že je dost velký na to, aby se i děti v druhé polovině vyblbly či kamarádi pokecali při stylu „prsa“ s hlavou nahoře (což je bohužel ale velmi nevhodný pohyb a zátěž pro krční páteř, který bych jako instruktor raději neviděla – zájemce ráda odnaučím), resp. naučím správně plavat všechny styly).

Bohužel ani poslední letní sezóna nebyla využita k tomu, aby se tato obvyklá praxe zavedla a lajny, které jste zde mohli vidět, si musel dovést sportovní oddíl, který zde měl týdenní soustředění. Věřím, že si je i natáhl napevno na celý týden sám.

Jsem opravdu zvědavá, jestli se v krytém bazénu konečně plaveckých drah dočkáme a jak dlouho si na ně budou místní zvykat, čehož se je zřejmě snažilo vedení koupaliště uchránit?

Chápu, že se nelze zavděčit všem, někteří marně vzpomínají na časy, kdy bylo otevřeno od května do září, jiným zase vadí přerušení vyhřívání již v červenci, tak snad celoroční provoz vše vyřeší.

Doufám také, že v téměř 50 milionové investici se těch pár tisíc na pár lajn najde, a že budou mít kadaňští plavci konečně normální plavecké podmínky a provozovatel pochopí, že náš zákazník náš pán.

Zaplnit (efektivně ekonomicky) celoročně tento areál totiž ani jiným přístupem nepůjde, pokud nechce město každoročně doplácet na jeho provoz místo současných 2 milionů 10.